Petra Nachtmanová - autorské stránky

Paní Bylinka

14. září 2013 18:16:00

pohádka Paní Bylinka

O letošních prázdninách měly děti opět plno práce. Již druhým rokem byla vyhlášena soutěž o nejlepšího sběrače léčivých rostlin. Loni vyhrála Maruška. Nasbírala ze všech nejvíc a opravdu zaslouženě vyhrála. Dostala plyšového medvěda, knížku pohádek a šlehačkový dort. Letos byly ceny mnohem lákavější než loni – celý den na kolotočích, den v ZOO a ještě vstupenka do cirkusu.

Maruška sbírala bylinky společně s Raduškou, která loni moc nenasbírala, protože si zlomila ruku. Znaly mnoho míst, kde rostly kopřivy, hluchavky, kontryhel, jitrocel nebo černý bez. Nejvíce bodů bylo za hluchavky a také jim dalo i nejvíce práce nasbírat větší množství, protože květy byly malé a po usušení ještě daleko menší. Bylinky sušily na půdě a každý den je chodily obracet a kontrolovat jestli se dobře suší. Usušené je dávaly do papírových pytlů, které nadepsaly svými jmény. Maruška měla o trošku víc, ale nezáviděly si, bavilo je to a byly rády, že bylinky pomůžou mnoha nemocným lidem. Každé dopoledne, kdy nepršelo chodily trhat bylinky a odpoledne si pak hrály, chodily se koupat a kupovat si zmrzlinu. Honzík, který bydlel vedle nich se jim smál, říkal jim, že si klidně můžou hrát celé dny, protože on letos vyhraje.

„Jak můžeš vyhrát, když žádný bylinky nesbíráš?“ říkala mu Maruška

„Jen se vychloubáš, polovina prázdnin je pryč a ty nemáš ani jedinou bylinku,“ řekla Raduška.

„Uvidíte, že vyhraju,“ smál se jim Honzík.

Honzík letos chtěl vyhrát moc a moc. Původně chtěl bylinky sbírat s Maruškou a Raduškou, ale na začátku prázdnin se toulal po okolí až zabloudil. Došel k jedné chaloupce blízko lesa, kde bydlela paní Bylinka. Ukázala mu cestu a dala mu pytlíček se směsí bylinek proti nachlazení a říkala mu, že pokud bude potřebovat, že mu dá bylinek kolik chce. Honzík zahlédl plné pytle bylinek v jedné místnosti v domečku. Paní Bylinka sbírala bylinky pro všechny lidi na zemi a měla jich tu tolik, že bude mít pro Honzíka určitě několik pytlů bylinek, aby mohl vyhrát sběračskou soutěž. Příští týden za ní zajde a zatím si bude užívat letních prázdnin jako doposud.

Honzík udělal, tak jak říkal. Šel za paní Bylinkou, která ho s úsměvem vítala.

„Ahoj Honzíku, co bys potřeboval?“

„Dobrý den paní Bylinko, potřeboval bych bylinky.“

„A jaké snad kopřivy na vlasové zábaly, černý bez na kašel nebo máš snad horečku a chceš lipový květ či kontryhel?“

„Chtěl bych všechny bylinky, ale od každé nejméně velký pytel a hlavně hluchavku za tu je nejvíc bodů,“ prořekl se Honzík. Nechtěl o soutěži nic prozradit, ale slova mu nějak vypadla z pusy.

„Bodů? Chceš snad vyhrát nějakou soutěž?“

„Ano, chci. Musím letos vyhrát Bylinko a do konce prázdnin už nezbývá moc dnů.“

Bylinka se zamračila a s hněvem Honzíkovi povídala.

„Víš Honzíku kdybys byl potřeboval bylinky pro sebe nebo pro své přátele či rodinu, dala bych ti kolik bys jen potřeboval, ale do soutěže si musíš bylinky nasbírat sám.“

„Bylinko, prosím, prosím.“

„Ne to opravdu nejde. Zkus sbírat do konce prázdnin, třeba ještě vyhraješ.“

„To nestihnu. Maruška s Raduškou sbírají celé prázdniny, ty už nedoženu.“

„To je mi líto Honzo.“

Honzík odešel domů a zlobil se na Bylinku. Měla bylinek tolik pytlů, že by vůbec nepoznala kdyby jí něco ubylo. Ano, udělá to, vezme si je sám, když je Bylinka tolik lakomá. Do konce prázdnin jezdil s vozíkem k Bylince, počkal až odejde trhat bylinky a bral si pytlů kolik jen uvezl. Do školy přivezl patnáct plných pytlů bylinek a podle všeho měl vyhrát. Maruška s Raduškou byly zklamané, každá z nich nasbírala pět pytlů. Bylinky si rozdělily na půl, aby vyhrály obě dvě. Jenže bylo po vítězství, nejvíc natrhal Honzík, který se celé léto vyhříval na sluníčku, chodil se koupat, hrál si a smál se jim. Jak mohl natrhat patnáct pytlů za několik dnů nechápaly. Paní učitelka byla také překvapená.

„To ti musela pomáhat jistě celá rodina i sousedé.“

Honzík se na ní jen trochu pousmál, ale nic neříkal.

V den vyhlášení vítěze a předání ceny se Honzík znovu posmíval Radušce a Marušce, jak se celé léto namáhaly zbytečně. On byl rád, že se na nic nepřišlo a dnes měl obdržet první cenu. Už se těšil. Ale pro všechny bylo velkým překvapením, když vyhlásili jako vítěze neboli lépe řečeno vítězky Marušku s Raduškou. Honzík se mračil.

„Ale já měl nejvíc, já jsem vítěz.“

„Honzíku je mi líto,“ říkala mu paní učitelka „ale bylinky jsi špatně usušil a všechny jsme je museli vyhodit.“

„To já ne, to paní Bylinka,“ řekl Honzík a zčervenal. Prozradil se sám. Musel jít s pravdou ven a za to, že ukradl bylinky musel příští léto pomáhat paní Bylince trhat a sušit všelijaké bylinky. Bylinka se na něj usmívala, když přišel poprvé s omluvou. Věděla moc dobře, že jí Honzík sebral pytle s bylinkami. Jenže také věděla, že pokud jí někdo bylinky ukradne, tak se zničí tak, že budou k nepoužití.

Maruška s Raduškou se také seznámily s paní Bylinkou a ta získala dvě vydatné pomocnice a jednoho pomocníka Honzíka, který se opravdu snažil, aby jí vše vynahradil a aby se už na něj děti a paní učitelka nezlobila. I Bylinka mu vše odpustila, když viděla jak pilně pracuje.


přečteno: 9440x   komentářů: 0

Nezvěstná blondýna - novinka již vyšla v říjnu 2017

Galerie


 

Nebeské čarování

 

Srdcový strom

Novinky

Nový autorský e-shop
Nové nakladatelství Petunky
Nové články na CountryPic.com

Kniha Karibská láska aneb Leguán na střeše vyjde v roce 2018

Magazín Sova

Vydané knihy

Kniha Dieta krajkového prádla vyjde v roce 2018

Najdete mě i na FB

Napište si o recenzní výtisky!

Západ sluníčka

Čtení na pokračování online

E-knihy Petra Nachtmanová

Moje fotogalerie a články o cestování najdete na CountryPic.com

 
Pro nakupování povolte cookies a javascript

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 25. 11. 2017