Petra Nachtmanová - autorské stránky

Drsná hra

18. března 2013 20:37:00

Ta ta ta ta ta

Drsná virtualita

Schovej se, Majku!

 

Voláš na mě: „Brýle, brýle!“

Na patchworkový polštář, vystavený na pravé straně gauče, odhazuji ženský časopis „Plej a trhej“ Pokládám na zem nohy opřené o hranu konferenčího stolku a vstávám do polovzpřímené pozice. Udělám jeden a půl kroku vpravo. Levou nohou narazím o hranu stolu. Zasyčím jako volně žijící had. Stále syčící se zastavuji a mnu bolavé místo. Bez projeveného zájmu z Majkovy strany dosyčím a prosebně se na něho podívám.

On na mě také kouká prosebně, navíc naléhavě a nedočkavě.

„Honem, Zuzko! Honem, zbývá pouze dobrých patnáct sekund!“

Nechávám modřinu zbarvovat se samotnou a uskakuji svižně doprava. Natáhnu ruku. Držím brýle, ty náhradní.

Udělám čtyři čapí doleva a jsem u Majkova hráčského doupěte. Opatrně mu podávám nezamlžené brýle a on si je zbrkle vyměňuje. Zvládl to a má radost. Vesele si vrtí zadkem na židli a k tomu si jásá, jak květnové mávátko: „Stihnul jsem to! Stihnul! Dokonce zbývá ještě pět sekund odpočinku!“

Odpočinek znamená, že Majk vyčkává v jeskyni „mírových sborů“ než dostane rozkazy k další odvážné, dobrodružné a velmi nebezpečné cestě.

Blyštím zamlžené brýle, aby se staly náhradními náhradních a ne odloženými.

„Jdu na to! Drž mi pěsti,“ sděluje mi své odhodlané pocity a zaostří svůj zrak na východ z jeskyně.

Začíná třetí fáze útoku na nepřátele. Musí zabít tři obry Guguny a dva zlé trpaslíky Pošuky.

Sám je Pošuk. Pošuk, který při každé mé dobrodružné výpravě usne jako Šípková Růženka a vzbouzí se políbením čerstvých ranních zpráv.

„Co to hraješ?“ ptám se zvědavě.

„Tomu bys nerozuměla.“

„Když mi neřekneš, co hraješ, nemůžu ti pomoct,“ nevzdávám se naděje na odpověď.

„Ne, díky. Jsi hodná, ale tohle je mužská hra.“

Koukla jsem se na obrazovku přes jeho ruku. Hrál hru „Chobotnice rozhoduje“ Nebyla to mužská hra, ale dětská. Všimla jsem si jí v nabídce knižních novinek katalogu „Každý večer knihu,“ kde nabízeli i hry na PC. Byla v rubrice „Něco pro naše hodné děti“

„Tohle není hra pro muže, Majku“

„Pšššt!“

„Majku, je ti třicet pět let. Máš myslet na rodinu a ne na obry.“

No snad na jednoho „obříka“ by mohl myslet, jenže ten se málokdy stával obříkem, když se ho dotklo mé něžné nebo jiné dýchající tělo. Potřeboval dotyk alespoň dvojcédečkem, kde na obalu bylo napsáno „Světem hry“

„Zuzanko, já tě mám přece rád…… sakra. Chyba! Fatální error!“

Zanádaval. Zle se na mě podíval. Já se mile usmála.

„Moc se nesměj. Tahle hra je nebezpečná, miláčku. Moc nebezpečná! Můžou mě doopravdy zabít!“

Miláčku mi říkal, když chtěl, abych odešla na vzdálenost minimálně dva metry a neviděla na klávesnici. Srdce mi poskočilo radostí, že ho zabije obr Gugun. Klepla jsem na pravou šipku dlouhým nalakovaným nehtem ukazováčku a pošeptala mu do ucha:

„Jdu do kuchyně, neboj,“ smála jsem se mezitím, co on křičel jako posedlý, že jsem ho vyrušovala a zabijou ho, jestli se chobotnice Jíjí neslituje a nedá mu deset náhradních bodů.

Slitovala se! Dala mu body! Dala!

Ale já se neslituji a nedám! Nedám, protože mé webové stránky jsou dočasně mimo provoz.


přečteno: 6163x   komentářů: 0

Nezvěstná blondýna - novinka již vyšla v říjnu 2017

Galerie


 

Nebeské čarování

 

Srdcový strom

Novinky

Nový autorský e-shop
Nové nakladatelství Petunky
Nové články na CountryPic.com

Kniha Karibská láska aneb Leguán na střeše vyjde v roce 2018

Magazín Sova

Vydané knihy

Kniha Dieta krajkového prádla vyjde v roce 2018

Najdete mě i na FB

Napište si o recenzní výtisky!

Západ sluníčka

Čtení na pokračování online

E-knihy Petra Nachtmanová

Moje fotogalerie a články o cestování najdete na CountryPic.com

 
Pro nakupování povolte cookies a javascript

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 25. 11. 2017