Petra Nachtmanová - autorské stránky

Velikonoční stromek

18. března 2013 20:46:00

Velikonoční stromek

Slunce otvírá

jarní radosti, Majku

V garáži smrčí!

 

Vánoční stromek se nám ještě v dubnu suší v garáži. Věřte – nevěřte, já v tom nejedu.

Majk totiž vydal na Tři krále jasné rozkazy: „Na stromek mi Zuzanečko, nesahej, spálím ho sám.“

Poprvé mu bylo líto, že ještě voní a tak ho měl u auta místo osvěžovače vzduchu. Podruhé neměl sirky. Potřetí čas a počtvrté o něj zakopl při vystupování z auta, zvrknul si kotník a vzteky smrček odkopnul pod závěs k nářadí, kde nikdo jen tak dobrovolně neřádí.

No a stalo se, že tam stromek zůstal zapomenutý, protože ho nikdo neviděl a neviditelných věcí si u nás dlouho nevšímáme. Až mě to trklo právě o velikonočních svátcích, kdy jsem přemýšlela o veselé výzdobě.

„Neozdobíme si na velikonoce stromek?“ vyzvídám.

„Jaký stromek?“

„No ten ukrytý v garáži. Zežloutnul a dobře se hodí ke kuřátkům a zlatému dešti.“

Smrček nám úplně neopadal díky rychlému zásahu mého silně tužícího laku na vlasy. Lak patřil k opravdu silným exemplářům, přilepil jehličky k větvím a kmeni, takže stromek se mohl nazývat stále stromkem i v předvelikonočním čase. Změnil pouze kabát –oblékl se jarně.

„Zdob si podle libosti, Zuzanko. Jen bych nerad asistoval, víš že…“

„Vím, že máš starosti, ale raději jsem se přeptala, když se jedná o tvůj majetek.“

Majk ohrnul spodní ret ven a přemýšlel proč mluvím o jeho majetku, když máme všechno „naše“. Pak se plácnul třikrát dlaní do čela.

„Jééžíši, ty myslíš ten vánoční stromek, kterej jsem chtěl spálit?“

„Jo ten, přece neozdobím velký ořešák před domem nebo uschlou jabloň vzadu na zahradě.“

„Je to možný? Ten čas tak letí. Nedávno jsme zdobili a zase budeme.“

Bylo rozhodnuto. Majk mi přiklepl veškerá stromková práva. Načinčám ho velikonočně a nechám venku na zahradě, abychom neměli doma z jehličí binec. Ono sice drželo, ale brzy mohla lhůta trvanlivosti vypršet a jehličky bychom hledali v koberci jako dobře utajený poklad další půl roku.

Majk vykopal v zemi hlubokou díru. Já zasadila žlutý strom a ozdobila ho vajíčky na stužkách, mašlemi umělými kuřaty a malými pomlázkami.

„Paní Zuzanko, na velikonoce se zdobí břízka a né žlutý stromek,“ radila mi sousedka paní Všetečková.

„Jde o novou módu, víte?“ nenechala jsem se zastrašit zažitými obyčeji. „Sestra mi poslala mail z ostrova Čučuli a tam si na velikonoce zdobí smrček. Ale musí mít žlutou barvu.“

„Kde leží ostrov Čučuli?“ ptala se.

„Daleko v moři,“ odpověděla jsem pohotově zvědavé sousedce, aby z mého zaváhání nezjistila, že lžu jak nepoužívané zboží z bazaru.

Sousedka nemohla přežít fakt, že nebude „in“ Koupila si žlutou barvu ve spreji a přestříkala svůj venkovní okrasný smrček na zahradě před domem. Nasadila na něj velikonoční ozdoby a chlubila se dalším sousedům, kteří na ní divně koukali.

Velikonoce utekly jako voda a ona po měsíci stromek odřízla a vyhodila, protože z barevného jedu umřel.

Našemu stromku se naopak dařilo a asi zakořenil, protože v zemi stojí a stojí a pokud ho Majk nespálí, tak zezelená a dožije se letošních vánoc.


přečteno: 10620x   komentářů: 0

Nezvěstná blondýna - novinka již vyšla v říjnu 2017

Galerie


 

Nebeské čarování

 

Srdcový strom

Novinky

Nový autorský e-shop
Nové nakladatelství Petunky
Nové články na CountryPic.com

Kniha Karibská láska aneb Leguán na střeše vyjde v roce 2018

Magazín Sova

Vydané knihy

Kniha Dieta krajkového prádla vyjde v roce 2018

Najdete mě i na FB

Napište si o recenzní výtisky!

Západ sluníčka

Čtení na pokračování online

E-knihy Petra Nachtmanová

Moje fotogalerie a články o cestování najdete na CountryPic.com

 
Pro nakupování povolte cookies a javascript

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 25. 11. 2017