Petra Nachtmanová - autorské stránky

Uspávací zubařské křeslo

14. září 2013 18:22:00

„No, no, ale kohopak to tu máme?“ divil se pan zubař, když uviděl do ordinace vcházet Haničku.

„Dobrý den, pane zubaři. Už jsem tu zase. Mám jistě dva kazy, jeden vlevo dole na stoličce a druhý nahoře vpravo též na stoličce. Nebojte se, pane zubaři, nemám strach, když jsem tu byla před třemi měsíci, vydržela jsem to a vydržím zas. Mohu se posadit? Abychom se nezdržovali.“

Hanička si sedala do křesla, ale zubař jí zarazil.

„Počkat, počkat, ne tak zhurta. Dnes uděláme jinou věc, abychom tě tu neměli moc často. Posaď se na to černé křeslo v rohu ordinace a chvilku počkej.“

„Ale nad ním není žádné světlo, jak mi uvidíte do pusy? Beze světla to nejde.“

„Jen se nestrachuj a posaď se.“

Hanička byla poslušná. Více se neptala a usedla do černého křesla, které bylo pohodlné, měkké a teplé. Tak teplé, že nestačila otevřít ani pusu a spala. Usnula a zdál se jí sen.

Stála před velkou budovou bílé barvy. Otevřala dveře a vešla do sálu, kde bylo jen bílo. Nikde nic. Najednou uslyšela křik dítěte a zvuk připomínající drhnutí koberce kartáčem. Vyběhla po schodech nahoru do prvního patra, odkud zaslechla křik. Vešla bez zaklepání do pootevřených dveří a uviděla zubařské křeslo černé barvy. V křesle seděl kluk. Nad ním visely tři přístroje s připevněnými kartáči, stejnými jaké měla maminka na čištění bot. Chlupy byly ale daleko tvrdší a kromě kartáčů tu visela jedna vrtačka. Úplně stejná jako ta tatínkova schovaná na vrtání v garáži.

„Co mu to děláte? Přestaňte, křikla a přiběhla blíž. Lekla se. Viděla obličej kluka, který vůbec nevypadal jako ostatní kluci, které denně potkávala. Ruce, nohy a tělo měl stejné, ale ta hlava! Hlava byla hrozná.

Otočila se zpět. Chtěla odtud utéct, ale dveře zaklaply. Vrátila se tedy ke stále křičícímu klukovi. Zdvihla odvážně hlavu a zeptala se ho.

„Co ti to udělali?“

Nemohla spustit oči z jeho hlavy, která měla převelikou pusu. Z ní koukaly deseticentimetrové zuby.

„Oni ne. To já,“ řekl smutně kluk „já za všechno můžu. Nejdřív jsem si vůbec nečistil zuby a musel k zubaři. On mě pokáral a já si tedy začal čistit. Jenže to čištění bylo jen tak zlehka pošimrat. Za pár týdnů jsem seděl znovu v zubařském křesle. On se na mě zle díval a přesadil mě do kouta. Do černého křesla, které mě uspalo. Zdálo se mi o klukovi, kterému narostla daleko větší pusa než měl hlavu. Bylo to strašné, rozlezla se mu do stran a v ní ty obrovské zuby. Čistily mu je přístroje, velké kartáče, vrtala obrovská vrtačka a on křičel a křičel. Říkal, jestli si nezačnu čistit zuby, tak mě to také čeká.

Já se mu smál. Povídal jsem, že to není možné, protože žádnému člověku se tyto věci nedějou a že se mi to jenom zdá. Potom jsem se vzbudil. Zubař mi opravil zkažené zuby a řekl: „Nyní si musíš čistit zuby poctivě, jinak víš, co tě čeká!“ Řekl jsem ano, ale v duchu jsem jsem se poškleboval, jak může věřit takovému zvětšení pusy. První týden se nic nedělo a pak to šlo ze dne na den. Pusu jsem měl půlmetrovou a v ní převeliké zubáky. Maminka mě vzala k zubaři a on si mě zavřel sem, aby mi mohly přístroje čistit zuby a až se jednou zmenší, budu se moci vrátit. Jenže už tu sedím týden a nic se neděje. Jen ty přístroje kolem a žádní lidé ani děti, až dnes jsi přišla ty. Také se ti zvětší pusa?“

„Nééé, mně né!“

„Ale jo, určitě jo. To bys tu nebyla.“

„Néé néé mně nééé…..,“ křičela a probudila se.

Zubař se na ní usmíval a pozval jí do bílého křesla se světlem. Opravil dva zkažené zuby a vystrašené Haničce povídal:

„Doufám, že se neshledáme na zvláštním zubařském křesle.“

Neodpověděla, jen podzravila a utíkala k mamince, kterou prosila, aby se zastavily v obchodním domě něco koupit.

Večer si čistila zuby téměř deset minut. Nahoru, dolů, doleva, doprava a zase znova.

„Přece nebudu vypadat tak děsivě jako ten kluk, co si nechtěl čistit zoubky.“

Usmála se a ukázala zrcadlu, že ty její bílé a čisté se nikdy nemusí bát podivných zubařů.


přečteno: 6883x   komentářů: 0

Nezvěstná blondýna - novinka již vyšla v říjnu 2017

Galerie


 

Nebeské čarování

 

Srdcový strom

Novinky

Nový autorský e-shop
Nové nakladatelství Petunky
Nové články na CountryPic.com

Kniha Karibská láska aneb Leguán na střeše vyjde v roce 2018

Magazín Sova

Vydané knihy

Kniha Dieta krajkového prádla vyjde v roce 2018

Najdete mě i na FB

Napište si o recenzní výtisky!

Západ sluníčka

Čtení na pokračování online

E-knihy Petra Nachtmanová

Moje fotogalerie a články o cestování najdete na CountryPic.com

 
Pro nakupování povolte cookies a javascript

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 25. 11. 2017